25. 4. 2020 | Vojtěch Lambert
Častým prohřeškem dnešní doby je to, že se firmy a marketéři chytí nějakých „nových“ trendů a ty se snaží následovat nehledě na výsledky a statistiky. Vždy je ale potřeba veškeré informace prvně testovat a následně plně integrovat do obsahových strategií. Kolem interakcí a typů obsahu, které zaručeně fungují, se objevuje hodně dezinformací. Níže jsem proto popsal všechny nejdůležitější informace doplněné o studie.
Stories neustále rostou na popularitě. Proto se s nimi můžeme setkat i na dalších sociálních platformách mimo FB a IG. Jak si Stories vedly ve srovnání FB vs. IG si můžete přečíst v jedné z našich studií. Podle studie Socialbakers z prosince 2019, poměr obsahu v IG Stories překročil celkový objem obsahu na zdi – 52,5 %! Facebook Stories dosáhly v polovině minulého roku 500 milionů uživatelů – došlo tedy k 100% nárůstu meziročně. Celkově se jedná o cca 20 % veškerých uživatelů Facebook, kteří Stories využívají. Dá se očekávat, že podobný bude i poměr obsahu – tedy do 20 % celkového obsahu, spíše však méně. I tak však Stories na Facebooku jsou velmi zajímavé, o čemž se dočtete v naší studii.
Kromě Stories uživatelé stále využívají standardní formáty příspěvků pro sdílení na zdi. Které ve feedu použít a kdy, aby vám přinesly co největší interakce?
Při pohledu na statistiky od Socialbakers ke konci roku 2019, můžeme vidět, že nejvíce interaktivními formáty na Facebooku jsou statické obrázky nebo grafiky a živá videa. Použití živých videí je ale omezené. Statické fotografie a grafiky jsou tak největším zdrojem interakcí, což můžeme potvrdit i z našich zkušeností. Videa jsou naopak velmi dobrý zdroj organického zásahu, o čemž jsme psali v minulém roce.
U Instagramu je chování stejné, jako u Facebooku. Tedy dominují statické příspěvky před videi, co se interakcí týče. Velmi oblíbené jsou carouselové příspěvky. Na Instagramu fungují jako tzv. Storytelling. Interakce jsou na nich největší z důvodu nutnosti posunu.
Videa jsou z pohledu interakcí trochu „znevýhodňovány“. A to z toho důvodu, že mezi formu interakce algoritmus počítá i zhlédnutí videa. To pomáhá velmi dobrému organickému dosahu video obsahu, ale snižuje počet interakcí v podobě liků, komentářů nebo sdílení.
Důležitost zvažování správného mixu formátů obsahu potvrzuje sám algoritmus Facebooku. Mezi 3 hlavní faktory, tak jak je popsal Hootsuite, patří – kdo interaguje s obsahem, o jaký formát se jedná a jaká je jeho popularita (viz náhled níže).
Druhý a třetí faktor může každá firma přímo ovlivnit tím, jak kvalitní a interaktivní obsah bude tvořit. Pokud vidíme, že fotografie mají lepší interakce, měl by obsah být tvořen z větší části fotografiemi než videem. Je to však velmi individuální a je potřeba zvolenou strategii testovat. První faktor pak ovlivní správným zacílením reklamy.
Při pohledu na třetí signál algoritmu je zřejmé, že popularitu zajistíme skrze velké interakce lidí s posty. Z dlouhodobých testů, které pro klienty děláme, vychází, že komentář je nejsilnějším faktorem zdroje dalšího virálního a organického šíření příspěvků – potvrzuje to i menší test viz níže v náhledu.
Sdílení nelze používat (tj. vyžadovat od lidí sdílení za účelem šíření příspěvku), neboť se jedná o zakázanou mechaniku.
Každý trend s sebou přináší nějaká rizika a tvorba obsahu na sociálních sítích toho není výjimkou. Ať už se rozhodnete pro osvědčený způsob komunikace nebo budete chtít vyzkoušet žhavé novinky, nikdy se nevyhnete prvotnímu testování, abyste zjistili, který formát je pro vás nejlepší. Nesnažte se za každou cenu sdílet na sítích všechno co je právě in. I v online komunikaci platí střídmost.