Typologie češtinářů: přečtěte si, s kým sdílíte kancelář

4. 5. 2018 | Hana Cintlová

Vyskytuje se snad v každé kanceláři. Stvoření, které si libuje ve výjimkách z výjimek našeho jazyka. Tvor, před kterým se nevyplácí říkat, že na nějaké té čárce přece nesejde. Bytost, která vzdává hold českému pravopisu, a proto holt sem tam zavrčí, když kontroluje vaše texty. Češtináři jsou zvláštní živočišný druh a jejich typologie je stejně pestrá jako naše mateřština.

Nadšený korektor

Tenhle češtinářský typ bývá mezi kolegy oblíbený. Vyznačuje se ochotou likvidovat chyby bez jedovatých poznámek. Rád opraví cokoli a kdekoli, protože je mu jasné, že když to neudělá on, tak nikdo. Vaše krkolomná souvětí, chybějící smysl pro interpunkci a sklon k občasným hrubkám nebere jako neschopnost zvládnout učivo 6. třídy, ale jako prostor pro naplnění svého ušlechtilého poslání. Jako rytíř se vrhá do dalších a dalších odstavců, aby všechny své chrabré činy s červenou propiskou složil k nohám milované češtiny. Boj s větrnými mlýny v podobě vašich gramatických prohřešků rozdmýchává jeho odhodlání dělat svět lepším.

Novodobý purista

Máte meeting, pak si jdete checknout mail, nestíháte deadline, jste zkrátka strašně busy a budete happy, až callnete kámošce a půjdete si zashoppovat. Možná vám tenhle styl vyjadřování přijde cool, ale každý novodobý purista ve vaší blízkosti slyší pláč a skřípění zubů. Ano, přesně tak si tenhle typ češtináře představuje peklo. Aglické výrazy v češtině jsou prostě evil (zlo!), zvlášť když existuje tolik krásných českých slov. Novodobý purista se snaží náš jazyk očistit od výrazů, které se i ve vašem officu (pardon, kanclu) šíří jako epidemie. Mírumilovnější exemplář se vás bude snažit přesvědčit, že za každý takový paskvil umře koťátko. Ráznější purista vám pořídí kasičku, do které budete za všechny přestupky házet pětikačky (za ty vám pak koupí Slovník spisovné češtiny). Máte v práci agresivnějšího alergika na anglická slova? Pak před ním raději vůbec nemluvte! 😊

Chodící mluvnice

Hele, bude tady někde čárka? Vaše otázka je jasná, proto čekáte jasnou a jednoduchou odpověď. Češtinář známý jako „chodící mluvnice“ se ale nespokojí s variantami ano/ne. Jeho úkolem na tomto světě je šířit gramatické vědomosti, které jste po základní škole úspěšně vytěsnili z hlavy. Každý váš dotaz si tedy říká o podrobný výklad včetně definic volného a těsného přívlastku nebo způsobu, jak poznáte důsledkový poměr mezi hlavními větami. Je mu jedno, že jazyku jeho kmene vůbec nerozumíte (i když byste měli). V jeho očích jste češtinou (a tedy i civilizací) nedotčený divoch, který pobíhá po klávesnici nebo po papíře s kopím a slámovou sukýnkou. A pak přijde on, aby vás zasvětil do tajemství jazykového pokroku. Bránit se nemá smysl – bez předchozí přednášky se totiž své odpovědi nedočkáte.

Gramatický nácek

Lidi, kteří by vám za sebemenší zaškobrtnutí nejradši vyhlásili válku, se bohužel vyskytují po celém světě. Grammar nazi neboli gramatický nácek se s chutí postará o to, aby na každé vaší chybě spočinul pohrdavý zrak všech vyvolených znalců jazyka. Často na sebe bere podobu internetového trolla, a stává se tak postrachem nejrůznějších diskuzí. Tam cíleně vyhledává gramatické nedokonalosti, na jejichž základě určuje IQ svých nebohých obětí. Když náhodou sám šlápne vedle, neváhá svalovat vinu na ostatní diskutující, kteří ho svou neznalostí natolik vyvedli z míry, že při psaní samozřejmě nemohl být při smyslech. Jednu výhodu tihle prudiči ale přece jen mají. – Nevědomky nás nutí přečíst si svůj výtvor radši popáté, než abychom riskovali, že na nás sešlou hněv svých stejně horlivých soudruhů. I v češtině tedy platí, že všechno zlé je k něčemu dobré.

Poznali jste svého firemního češtináře? Nebo některý z popisů sedí přímo na vás? Máte v práci kolegu, který vás peskuje za vaši cool mluvu? Přežili jste srážku s gramatickým náckem? Nebo jste narazili na dosud neobjevený druh češtináře? – Napište nám! 😊